15. srpna 2016

Rozhovor se Siri Pettersenovou! | Rozhovory

Siri Pettersenová, narozena v roce 1971, je autorkou v Česku poměrně nově vydané trilogie Havraní kruhy. Její kniha Odinovo dítě obdržela v rodném Norsku titul Fabelprisen za nejlepší knihu v žánru sci-fi a fantasy a taktéž byla nominována na Cenu norského ministerstva kultury pro debutanty, Cenu blogerů a Cenu knihkupců, a to sice jako první fantasy titul v historii. O knize se také traduje, že je průkopníkem svého žánru v Norsku a na obalu se pyšní štítkem Nejlepší norská fantasy roku 2014

Já jsem její knihu před několika dny dočetl (stále jsem nadšený) a jak už je u mě zykem, chlubil jsem se při tom na instagramu. Siri mi každopádně několik fotek okomentovala - byla vděčná a šťastná. Celkově jsem zaznamenal, že je ke svým čtenářům neskutečně přátelská a to mi bylo moc sympatické, fakt je, že díky ní jsem si knížku koupil, protože o tom dokázala velmi dobře mluvit. Nakonec jsem se ji rozhodl oslovit i přes email, kdy jsem jí vyjádřil vděčnosti za Odinovo dítě a taktéž ji požádal o rozhovor. I přesto, že právě cestovala do Polska mi na rozhovor kývla a během jednoho dne poslala naprosto dokonalé odpovědi. A nutno dodat, že to je ta nejpříjemnější autorka, se kterou jsem měl možnost kdy takto komunikovat.

-Chtěla jste být vždycky spisovatelkou?

Ano i ne. :D Vždy jsem pracovala v kreativních oborech s designem, ilustracemi, komiksy, web-designem a dalšími věcmi. Nikdy jsem se moc nezajímala, co to bylo za médium, tak dlouho, jak jsem byla schopna vyprávět příběh. Ale ano, vždycky jsem věděla, že bych ráda napsala jednu či dvě knihy, byla to jen otázka času. 

-Řekla jste, že jste trilogii Havraní kruhy psala přes jedenáct let, co byla vaše největší inspirace abyste dokončila svoji práci a pocítila jste někdy, že byste nemusela být schopna projekt dokončit? 

Abych pravdu řekla, nestrávila jsem celou dekádu psaním, no tak, zas tak pomalá nejsem. :D Ta kniha byla koníčkem, co ležel v zásuvce mého stolu, chytajíc na sebe prach. Ale pak jsem se rozhodla, že je čas to dokončit, ale abych to udělala musela jsem si dát pauzu od práce. Velmi pomohlo soustředit se jen na jednu věc. Ano, byly časy, kdy jsem si nebyla jistá, že jsem připravená, ale po třech měsících intensivní práce jsem věděla, že mám něco. To něco bylo příšerné, ale bylo to něco. Cítila jsem to. Takže jsem tu celou věc přepsala a pak už to bylo něco rozhodně. A nato jsem to přepsala a najednou to něco bylo příjemné, pěkné. Po dalších pěti přepsáních to bylo připravené. Inspirace přicházela z toho, že jsem to cítila, víš? Ta vůně něčeho, co tam bylo. Něčeho dobrého. Byla jsem řízena příběhem, věděním, že by se to mohlo obrátit v něco, v co jsem chtěla. 

-Odinovo dítě je také o odlišování se, kdy jste pocítila, že chcete psát právě o něčem takovém? 

Miluju odlišnost. Myslím si, že většina milovníků fantasy také, protože tenhle žánr je velmi často o tom, být vyčleněný. Velmi často je to ale také o tom, že je někdo výjimečný, protože má magickou schopnost či dovednost, kterou nikdo jiný nevlastní. Hirka je jiná, protože postrádá tyto schopnosti a dovednosti, které jiní hrdinové mají. V tomto smyslu je pravým opakem mnoha fantasy hrdinů. Pro mě tak bylo o tolik více zajímavé psát o tom, že nemá tuto sílu. Pak je to totiž test charakteru. Pravděpodobně jsem věděla o tom tématu poté, co jsem se rozhodla, že bude Hirka člověk, ve světě, kde lidé neexistují. Otevřela se mi tak spousta možností s xenofobií, rasismem, odcizením, pronásledováním a podobně. 

-Jak trávíte volný čas? Máte nějaký konkrétní čas vyhrazený ke psaní nebo píšete podle nálady? 

Pardon, jaký ,,volný čas" máš na mysli? Nejsem si jistá, že ti rozumím. :D Přála bych si, aby to byla sranda... Být spisovatelem je jako mít vlastní mozek neustále v kanceláři. Čteš knihy, přemýšlíš o příbězích, sleduješ televizi a přemýšlíš o příbězích, hovoříš s někým v kavárně a přemýšlíš o příbězích... Nikdy to nekončí. A pak, když je kniha vpuštěna do světa, strávíš každou chvíli odpovídáním na emaily, zprávy, rozhovory a žádosti. Cestuješ a povídáš. Ale v jednu chvíli prostě musíš začít říkat ne, sednou si a psát dál. Pro mě je rok rozdělený na tři části: Psaní mám od listopadu do května. Editování, navrhování obalu a obepisování od června do srpna. A vypouštění a promoce od září do listopadu. Vím, nezní to zrovna romanticky...

-Píšete fantasy, takže předpokládám, že tento žánr máte ráda. Máte nějakou oblíbenou knihu či přímo sérii? 

Zbožňuju fantasy, vždycky jsem zbožňovala a vždycky zbožňovat budu. Mám tolik oblíbenců, že je těžké vybírat. Ale absolutně miluju Dceru kostí a dýmu - sérii Laini Taylor. Je to neskutečně barvitá a jedna z nejvíce grandióznějších a epických fantasy, co jsem kdy četla. Není žádné větší. Také jsem hltala Half Bad - trilogii od Sally Greenové. Nebezpečně návykové čtení. Pak například Mistborn od Brandona Sandersona samozřejmě, to mě naprosto okouzlilo perfektním magickým systémem. Je to geniální kniha! A jestliže se máme vrátit zpátky v čase, musím zmínit Sandmana, grafické novely od Neila Gaimana a Dava McKeana. Definovalo a tvořilo mě to celou dekádu.

(Všechny knihy vyšly i v češtině.)

-Píšete aktuálně něco? Můžeme očekávat nějakou další vaší práci? 

Na tohle se mě ptají hodně, takže mi dovol odpověď zkopírovat a přeposlat: Momentálně pracuji na nové samostatné sérii, která ale bude s Havraními kruhy stále spojená. Kdo četl, ten možná ví oč jde, ale ne nutně. Takže máme stejný vesmír, ale jiné místo. To je tedy minimálně plán. Ale nikdy nevíš, může se stát plno podivností. :)

-Chtěla byste vzkázat něco pro vaše fanoušky a čtenáře tady v Česku?

Chci všem opravdu moc upřímně poděkovat za tak vřelé příjímání mých knih. Slyšela jsem mnoho úžasných referencí o překladu, ten měla na starost Jitka Jindříšková, a také jsem byla poctěna posloucháním čtení českých herců a naprosto jsem si zamilovala znělost tohoto jazyka! Váš jazyk je předurčen pro příběhy jako tyto!

Rozhovor se Siri jsem si maximálně užil, je naprosto skvělá. A stejně tak i Odinovo dítě, kombinují se tu různé magické a fantasy prvky, ale vcelku je to seriozní, hutná fantasy ve stylu Tolkiena a podobných autorů, napsaná barvitým a překrásným jazykem. Pettersenová je nejen ohromně sympatická, milá a vděčná, ale také dokázala napsat líbivou a úctyhodnou fantasy, která hravě předčí aktuálně frčící bestsellery. Myslím, že tahle kniha je začátkem něčeho hodně velkého. Přečtěte si ji.

8 komentářů:

  1. Ako ja ju zbožňujem! :3 Neskutočná to žena, ktorá navyše zbožňuje Dcéru dymu a kostí :3 Nie, vôbec sa teraz nerozplývam :D Skvelý rozhovor a super otázky! Neviem sa dočkať kedy vyjde v preklade pokračovanie! A neskutočne sa teším, že pracuje na niečom novom, čo bude tiež úplne niečo nové a geniálne. Jednoducho, kto vie ten vie :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aawwww, díky! :3 Siri je naprosto skvělá, když se mnou komunikovala, byla neskutečně příjemná, skoro jako nějaká moje známá. :) Dceru si musím přečíst! Já jsem uplně nadšenej, že má ráda Half Bad - to zas miluju já. ♥ Čekání na překlad bude boj, ale těším se, vím, že to za to stojí a navíc je to fakt přeloženo skvěle. :3

      Vymazat
  2. Ta autorka mi je sympatická už od začátku :D Ty její komentáře, reakce na všechno, je hned vidět, že je boží :D Super rozhovor, vždycky potěší, když někdo zbožňuje náš jazyk :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem se ke knížce dostala na Noci literatury a neměla jsem pokoj, dokud jsem si ji nepřečetla. Během čtení jsem se nemohla odtrhnout, má to všechno, co má správný fantasy příběh mít. A to, že je spisovatelka takováhle příjemná, mě úplně odzbrojilo, musíte se ještě teď tetelit blahem! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, bylo neskutečně úžasný s ní takto komunikovat, takhle jsem potkal mnoho autorů, ale nikdo nebyl tak moc milej. :)

      Vymazat
  4. Myslím že jak dočtu četbu co mám teď, půjdu do toho :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen jdi, ta knížka za to vážně stojí. :)

      Vymazat