7. listopadu 2016

Jak se vyspat s ex mrtvé kamarádky bez výčitek aneb Skoro bezchybná Formanová | Byla jsem tu - Gayle Forman / Recenze

Název: Byla jsem tu
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 272
Vazba: Paperback
Překlad: Květa Palowská

Rok a měsíc vydání: 2016/09
Díl: -

Anotace:
Cody a Meg spolu vyrůstaly téměř jako sestry. Byly nejlepší kamarádky, věděly o sobě všechno… nebo si to Cody alespoň myslela. Megan je totiž mrtvá. Spáchala sebevraždu. 
Zdrcené Cody zůstane jen hluboký smutek a plno nezodpovězených otázek, protože nemá nejmenší ponětí, co se muselo dít, aby to Meg donutilo k tak tragickému, definitivnímu činu. A co víc – jak je možné, že ona sama neměla nejmenší tušení, co kamarádka prožívá? Pouští se tedy do složitého rozplétání motivů, které Meg k sebevraždě přiměly. Postupně vycházejí najevo nové skutečnosti, s nimi se však vynořují i další otázky. Kdyby Meg věděla, jak její sebevražda zasáhne rodinu, spáchala by ji? A může vůbec člověk v tak bolestném stavu, kdy mu možnost, že si vezme život, připadá jako jediné řešení, pochopit následky svého činu?

Gayle Formanová je u mě tak trochu sázka na jistotu, její série If I stay mě přesvědčila o jejím pisatelském umu a mně hned bylo jasné, že s autorkou rozhodně nekončím a na můj wishlist padlo hned několik titulů, které bych si od ní rád přečetl. A protože nakladatelství Yoli jednu z těchto knih vydalo, bylo mi jasné, že se na ní musím podívat blíže.

Lidi kolem mě ví, že si nečtu při výběru knih anotace, a tak když mi přišla Byla jsem tu, začal jsem být upřímně docela nervní. Gayle sice píše dobře, ale po letmém mrknutí na anotaci jsem se začal bát. Mrtvá kamarádka, vyrovnávání-se se smrtí a hledání souvislostí proč a jak... to už tady bylo! Nicméně pak jsem se do knihy začetl a moje obavy vlastně přešly, Byla jsem tu je sice klišé jak přes kopírák a rozhodně tu já osobně vidím prostor k zlepšení, ale oproti ostatním knihám s podobným tématem, tahle má dobrou autorku. Respektive autorku, která i z takového tématu může vykřesat něco přínosného. Formanová v této knize vytvořila sugestivní a dle mého posouzení zvláštní atmosféru, která s tématem perfektně ladila. Od začátku knihy je totiž kniha správně depresivní, ponurá, ale neskutečně autentická, a to sice především díky svým charakterům. Člověk by se divil, jak kvalitně dokáže charakterizovat autor hlavní postavu a ostatní charaktery na tak málo stránkách jako je to v případě I Was Here, no jakkoliv je to ale obtížné, Gayle se to povedlo na celé čáře. Za to palec nahoru!

Co se děje knihy týče, i s tím jsem byl vlastně dost spokojen, nenajdete zde žádná překvapení, vše postupuje ale svižně ke konci. Příběh je nicméně dost předvídatelný, v podstatě si čtenář hned při prvních stránkách může domyslet, jak to asi dopadne a to možná může být u někoho problém. Upřímně, já to ale za chybu nepovažuji, konkrétně v tomto případě to vynahrazují zmiňované charaktery a také celková myšlenka knihy. Rozebírá se zde téma sebevraždy, což je sám o sobě podnět k zamyšlení u čtenáře, ale když k tomu přidáte až lehce detektivní nádech, jako je to v tomto případě, člověka to donutí o knize a díky tomu i o tématu přemýšlet o to více. Děj je tedy sice předvídatelný, ale díky autorčině pracné charakteristice a dobré dynamice a popisu textu to vůbec nevadí. Gayle čtenáři celou dobu totiž pokládá nenápadně otázky, které člověku zásadně vrtají hlavou a čtenář se pak trápí nad tím, jak že by se zachoval on. Díky tomu je celé dílo dost působivé a na čitateli efektivní.

Jak jsem již ale naznačil, jsou zde i aspekty, které mi vadily. Teda spíš jeden, a to (překvapivě) milostná linka. Naprosto očividná, hloupá a až nemístná. Já vím, že lidi dělají trapné věci, když se jim v životě něco pokazí, ale nejsem si jist, jestli se vyspat s nejlepší kamarádkou mojí mrtvé ex (případně s ex mojí mrtvé bff, chcete-li) patří na seznam. Fakt si myslím, že tohle si Formanová mohla odpustit, kniha má skvělou ideu už tak sama o sobě, ale takto to působí překombinovaně a zbytečně pateticky. V knize to nefunguje a ani by nemohlo, láska mezi aktéry totiž nedostává ani dostatek prostoru, aby to vůbec za pokus o romanticky laděný příběh stálo. Nehledě na to, že ten, kdo by byl pro takový prasečiny je jednoduše bezcitnej vůl.


K čemu je dobrá celá ta naše inteligence, když nás přivádí k šílenství?

Knize ale nemůžu ubrat na váze, protože i tak předkládá spoustu podnětu k uvažování a přibližuje, co cítí člověk, který sebevraždu spáchá, jak snadné je přehlédnout, že někdo o něčem takovém silně uvažuje a jak nápomocné je někomu v nouzi podat ruku. Má to myšlenku, skvělé postavy, nezapomenutelnou atmosféru, a to mi celkem stačí. Do žánru to nevnáší nic nového, ale z důvodu, že by kniha mohla být pro někoho velmi zásadní, hodnotím knihu nadprůměrně a rozhodně jí doporučuji. Gayle psát prostě umí. A taky to má boží obálku.



Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji e-shopu Mega Knihy, kde můžete knihu zároveň zakoupit:

Výsledek obrázku pro megaknihy logo

3 komentáře:

  1. Tohle je upřímně řečeno nejpozitivnější názor na tuhle knihu, co jsem zatím četla... Nějak nevím, jestli stojí za to :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. * Aby to nevyznělo špatně: Jestli stojí a o ta kniha, ne tvoje recenze - ta je skvělá :D

      Vymazat
    2. Awww, díky! :3 Osobně mi padla do noty, když opomenu tu kravinu, že hlavní hrdinka skončila s klukem mrtvý kamarádky, mělo to vážně výborný charaktery a pro mě osobně i příjemnej děj. :) Nebudu ti lhát, rozhodně jsou lepší knížky, ale mě přesvědčila. :)

      Vymazat