28. května 2017

Top 5 fikcí s nejlepším filmovým zpracováním / Top 5

Od té doby, co jsem na začátku ledna zrušil měsíční shrnutí proč jsem to proboha dělal se tady na blogu objevují skoro pouze recenze, a to mě fakt štve. Protože to chci vyvážit i něčím jiným, rozmanitějším, rozhodl jsem se dnešním dnem založit rubriku Top 5, kde vám v nepravidelných časových intervalech představím topku pěti knih na určité téma. Nejde sice o nic inovativního, ale vzhledem k tomu, že každý dokáže ke každému článku vymyslet svoje vlastní přečtené knihy, mohlo by jít o skvělou sérii, kde vám můžu pár pěkných titulů doporučit a vy mně. A zajímavostí je to, že pár těchto článků vydám i ve spolupráci několika blogerů, takže se máte na co těšit!

Dnešním tématem je pětice knih s nejlepším filmovým zpracováním. V žádném případě nepatřím mezi ty jedince, kteří musí mít knihu urputně stejnou s filmem, naopak si změny užívám, vždyť režisér a spisovatel jsou dva různí lidé s různou fantasií, takže je třeba zmínit, že jsem knihy vybíral na základě toho, co na mě zapůsobilo více či stejně oproti knižní předloze. Filmy prostě dokážou překonat knihy. Ať už jde o hudbu, výkony herců či samotnou vizualizaci, dohromady to může být nové a dokonce lepší universum a pár z těchto filmů je toho podle mě velmi přímým důkazem.

#5: Chvíle před koncem, Before I Fall (csfd)

Příběh o sedmnáctileté středoškolačce Sam a její bandě kamarádek. Všechny jsou to tak trochu svině, ale to se má brzo změnit, protože zemřou, jenže problém nastane, když se hlavní hrdinka začne probouzet a svůj poslední den žít znovu a znovu, netušíc, proč musí neustále umírat. 
Jak kniha tak film jsou samozřejmě velmi obsáhlé filozofováním o tom, že člověk by měl začít žít, protože neví, co ho zítra čeká, a to je celkem klišé, ale já to shledal v pohodě. Když to člověka inspiruje, tak proč ne? Before I Fall je ale především postavené hlavně na charakterech, na jejich chybách a ranách, backstories, a to co se může v knize zdát tak trochu generické (i když nutno podotknout, že pravdivé), nechali tvůrci ve filmu ožít. Společně s naprosto skvělými hereckými výkony, příjemným prostředím a v první řadě perfektním soundtrackem nechali probrat něco, co tak trochu odrazuje společnost mladých lidí a zároveň to má vážně dobře zpracovanou myšlenku. Navíc, zarputilí fanoušci knihy si rozhodně Before I Fall zamilují. Změny tu nejsou v podstatě žádné.



#4: Zmizelá (csfd)

V době, kdy jsem četl Zmizelou pro mě bylo nepředstavitelné, že by dokázali tvůrci dosáhnout toho efektu, jako Gillian Flynnová na čtenářích, ale Fincherovi se to povedlo. Tíživé atmosféře dopomohla především hudba a herecké výkony, ale v důsledku je to neuvěřitelně znepokojující drama o vztahu mezi nejen dvěma konkrétními lidmi, ale především o celé společnosti. O pravdě, která je tak důležitá a vlastně vůbec, když umíte vyprávět lepší příběh. Zmizelá je ohromující, a pro milovníky filmu absolutní zárukou tvůrčí kvality.



#3: Speak, Mluv (csfd) (můj článek o knize)

V Česku se poměrně tato novinka ještě rozkoukává, ale Speak bylo vydané už v roce 1998 a za tu dobu sklidilo nejedno literární ocenění. Je to příběh o dívce, která si prošla znásilněním, ale stále si zachovává svou tvář. 
Jak je možné, že nízkorozpočtový televizní film je tak hlubokým a kvalitním? Může za to jedna velmi znepokojující změna oproti knize a herecké výkony, přesněji řečeno výkon hlavní postavy Melindy, kterou si zahrála mladičká Kristen Stewart. Na Stewartové je něco strašně emo (ale zárověň sexy, doporučuju zkouknout Personal Shopper), a všechny svoje schopnosti, které ve svých třinácti letech dokázala odněkud vyhrabat prostě zapříčinily to, že tento film je někde mnohem dál, nehledě na ty nedostatky, které tam prostě viditelně jsou.



#2: Ten, kdo stojí v koutě, Charlieho malá tajemství (csfd) (moje knižní recenze)

Všichni, co četli knihu a koukli se na film (či naopak), prostě měli jistotu, že to druhé bude dobré. Tedy za předpokladu, že mu to první dobré připadalo. Režisérem filmu je totiž sám autor knihy, a tak pro mě nebylo překvapením, že kniha byla kvalitní, ba i lepší. Příběh ze sedmdesátek se soustřeďuje na patnáctiletého Charlieho a jeho dospívání, a strojnicky je to tak trochu The Breakfest Club dvacátého prvního století (ze sedmdesátek :D). A to je dobrá věc. Příběhově tenhle film není nic moc, ale znovu, zachraňují to postavy a především hudba. Noční jízdy tunely v doprovodu Heroes a Bowieho prostě mají svoje kouzlo a film je v mých očích velkolepý, i přestože se nejedná o blockbuster za desítky milionů. V důsledku film každopádně absolutně funguje, a Scbosky (znovu) ukázal, že i když je tohle v podstatě jen další generický příběh, i ty můžou být s trochou umu organické. 




#honorablementions:




#1: Černobílý svět (csfd)

Příběh o naději pro společnost, o změnách a o dobru. Z nějakého důvodu jsem se po celou dobu čtení knihy cítil strašně odloučený od postav, nedokázal jsem se pořádně do příběhu vžít a i přes fantastickou myšlenku jsem si The Help neužil. To se ale nedá říct o filmu. Spojení těch nejlepších herců, zasazení do šedesátek, všechny ty šaty a vlasy... Černobílý svět je můj nejoblíbenější film vůbec. Podněcuje, ohromuje a nutí lidi přemýšlet, a to je něco, co si já od filmu představuji. Pokaždé, když se na to dívám, znovu a znovu, tak mě to dokáže i tím nejmenším detailem rozesmát a pokaždé skončím v slzách. A to se žádnému jinému filmu nedaří.




A která fiktivní kniha má nejlepší zpracování podle vás? :) 

1 komentář:

  1. cernobily svet se mi filmovy moc libil, treba nekdy zkusim i ten knizni :-)

    OdpovědětVymazat